ŽIVOTNÍ PRŮŠVIHY OBRACÍ ZVA 12-28 BAND VE SVŮJ PROSPĚCH
Zvolenská kapela ZVA 12-28 Band je unikátem nejen na slovenské a české scéně, ale nepochybně i v minimálně evropském měřítku. Právě dnes pokřtí v pražském divadle Rubín své třetí album Z ruky zobať.
Slavnostní koncert na pražské už téměř domovské scéně kapely kolem originálního zpěváka, kytaristy a autora Nora Červenáka je prvním ze tří křtů albové novinky. Další proběhnou 17. června v ostravském Garage Clubu a 20. 6. v bratislavském Divadle v podpalubí.
ZVA 12-28 Band si nové album nadělil k letošním dvacátým narozeninám, kapela prvně koncertovala 18. srpna roku 1990. Zprvu se zabývala – už od začátku velmi osobitou – interpretací bluesových standardů, postupem času začala převažovat vlastní tvorba frontmana a v současné době už v koncertním repertoáru bývají zařazovány převzaté písně jen jako vítané koření.
Červenák si vypracoval autorský styl, který si bere stejnou měrou z elektrického i akustického blues, stejně jako z ostinátních figur funky, nechybí mu trocha “šílenosti” alternativních ikon typu Captaina Beefhearta či Toma Waitse, texty tak, jak je i v nejlepším zámořském blues zvykem, převážně mísí temné výpovědi s ironií a sebeironií.
“Ve mně i ´pochmurná´ písnička vyvolává pocit štěstí, že jsem životní ´sračku´ obrátil ve svůj prospěch a že se z toho dokážu těšit,” říká Noro Červenák. Na novém albu tak opět najdeme klasickou a vybroušenou sérii písniček, často postavených na sloganech, které mají moc se vrýt do paměti, a na ostinátních figurách, které nenechají nohy v klidu. Vztah k standardním bluesovým strukturám kapela oproti předcházejícím albům (Hrubá múka, 2005, Za fúzy ma poťahaj, 2007) ještě o kousek rozvolnila, aniž by přitom ale ztratila svůj jednoznačný bluesový “feeling”.
Poprvé se na tomto albu objevuje kapela v nové sestavě, v níž zakladatele kapely Nora Červenáka a jeho bratra Ladislava u kontrabasu plus dlouholetého bubeníka Petera Krška doplňuje houslista Stanislav Fakan. Ten před dvěma lety nahradil hráče na foukací harmoniku Borise Čiampora. Fakanovy housle kapelu a její sound ještě více posunuly k výsostnému postavení na hudební scéně.
České publikum zaujmou jediné dvě písně, které nejsou z Červenákovy autorské dílny, nýbrž z repertoáru Radka Pastrňáka z kapely Buty: Láska musí bolet a Jednô ráno. Druhá jmenovaná je samozřejmě slovenskou verzí jednoho z největších hitů But Jednou ráno. S Butami se ZVA 12-28 Band spřátelil při spolupráci na soundtracku filmu Alice Nellis Tajnosti a dodnes je pojí velké přátelství.
Nové album ZVA 12-28 Bandu nepřináší v jeho tvorbě žádný historický přelom a fanoušek kapely jím nebude nikterak zaskočen. To by možná u jiného interpreta bylo vyjádřením zklamání. Laťka svébytnosti u ZVA 12-28 Bandu je ale nastavena tak vysoko, že se vlastně jedná o pochvalu. Kapela, která si vytvořila absolutně vlastní styl, nemusí nikomu nic dokazovat.